Etický kodex

Etický kodex

  ( pracovníka Domu seniorů Mladá Boleslav )

 

Motto: Mezi lidmi budiž naplňován daný zákon: Jedni, aby hned  zapomněli, co dali, druzí, aby nikdy nezapomněli, co dostali…

  1. Činnost a role pomáhajícího profesionála je založena na hodnotách demokracie a lidských práv. Pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv u skupin a jednotlivců v souladu s Deklarací práv mentálně postižených osob, Chartou lidských práv Spojených národů, Úmluvách o právech dítěte a zároveň se řídí zákony státu – České republiky.
  1. Pracovník jedná s klienty i svými spolupracovníky s úctou. Respektuje jedinečnost každého člověka bez ohledu na jeho původ, etnikum, rasu, politické přesvědčení, náboženské vyznání, sexuální orientaci, věk, pohlaví, společenské postavení rodiny, majetkové poměry či subjektivně vytvořená hodnocení.

Jakákoli forma diskriminace je nepřípustná.

  1. Klient má v rámci platných zákonů právo na vzdělání, placené zaměstnání + vyhledávání pracovních příležitostí a začlenění do společenského života dle obecně platných norem a pravidel.                                                                                        V případě poskytování širšího spektra služeb jsou tyto dohodnuty ve formě písemné smlouvy (nejen druh, ale i rozsah a podmínky ) a jejich vzájemná akceptovatelnost je stvrzena podpisy obou stran-zájemce x poskytovatele. Pracovník přitom využívá možnost individuálního přístupu v nabízené podpoře a prioritou je prospěch klienta bez korupce či skrytých jednostranně výhodných manipulačních technik.
  1. Pracovník chrání a podporuje vzájemnou důstojnost klientů a spolupracovníků,respektuje znalosti + zkušenosti jiných a právo na soukromí každého jednotlivce a důvěrnost sdělení. Nerozšiřuje a nepodílí se na přenosu informací, které by člověka mohly poškodit, zesměšnit či zdiskreditovat, pokud prokazatelně nejsou  porušována práva jedné strany. Kritické připomínky vyjadřuje na vhodném místě a vhodným způsobem. Problémy jsou řešeny výhradně v rámci organizace. Data a informace o klientovi požaduje jen v přímé souvislosti při zajišťování nezbytně nutných služeb. Sdělení soukromých dat je možné jen za souhlasu klienta či jeho zákonného zástupce. Výjimku tvoří jen situace, kdy by mohlo dojít k ohrožení života či zdraví dalších osob.Pokud má pracovník pocit, že se některý z klientů k němu chová nevhodným způsobem,  konzultuje tuto skutečnost se svým přímým nadřízeným.
  1. Pracovník jedná tak, aby byla všem stejně poskytována přiměřená a dostatečná péče a aby nedocházelo k situacím, ve kterých by klient byl znevýhodněn nebo neodůvodněně separován.
  1. Pracovník respektuje a podporuje právo každého jedince na seberealizaci v míře, aby současně nebyla omezována práva druhých osob.Každý klient je instruován a podporován k jednání dle svých práv a zároveň je obeznámen se svými povinnostmi vůči sobě i svému okolí.Pracovník podává klientům informace přiměřeným  a srozumitelným způsobem, s přihlédnutím k jeho komunikační úrovni.
  1. Podpora je poskytována klientům v takové míře, kdy je jako podpora prokazatelně nutná a přijímající stranou vnímána jako potřebná-tj. nevyvolává pocit závislosti. Respektuje intimitu klienta a jeho osobní prostředí.
  1. Profesionální odpovědnost pracovníka má přednost před jeho soukromými zájmy, pokud nejde v přímé souvislosti o ohrožení jeho života či zdraví.                                                                                                                                                                         Pořadí priorit při konfliktu:
  • právní a etické zásady
  • prospěch klienta
  • prospěch profesionála
  • technické požadavky
  1. Pracovník vede klienty (popř. ve spolupráci se zákonnými zástupci) k vědomí odpovědnosti za sebe.Respektuje klienta jako rovnocenného partnera se všemi občanskými právy a povinnostmi, včetně zodpovědnosti za své zdraví, chování, jednání -s přiměřeností a ohledem na schopnost rozhodování daného klienta.
  2. Pracovník si je vědom, že jeho nevědomost či subjektivní postoje a hodnoty (byť zdánlivě podložené dobrým úmyslem) mohou být příčinou nedostatečné nebo nekvalitní péče a jedná proto tak, aby tímto způsobem neohrozil zájmy nebo potřeby klienta (tj. konzultuje své zásahy do běžného dění klienta se svým nadřízeným, či využívá supervize)
  3. Pracovník se snaží (samostatně nebo ve spolupráci s klienty, spolupracovníky či dalšími zainteresovanými osobami) progresivními návrhy ovlivňovat sociální politiku a pracovní postupy organizace tak, aby úroveň poskytovaných služeb byla co nejvyšší.
  4. Způsob oslovování mezi pracovníkem a klienty je daný vzájemnou partnerskou dohodou. Není přijatelný asymetrický způsob oslovení dospělého klienta (automatické tykání), pokud si klient tento způsob prokazatelně nepřeje.
  5. Pracovník v pomáhající profesi využívá supervize.
  6. Pomáhající profesionál usměrňuje své chování a jednání tak, aby nevyvolávat u klienta pocit jakékoliv závislosti-včetně citové. Odmítá nabízené služby či dary, pokud je zřejmé, že nejde jen o projev běžné společenské pozornosti, ale o úmysl získání výhody či prospěchu na jedné či druhé straně. Respektuje pravidlo sexuální zdrženlivosti vůči klientovi. Nezneužije jakéhokoliv handicapu klienta, momentální indispozice či situace k vlastnímu prospěchu.
  7. Pracovník nežádá klienty o služby, o něž by běžně nepožádal jiné osoby. Způsob komunikace a jednání jsou vždy v souladu s  obecně platnými způsoby slušného chování mezi lidmi.
  8. Pracovník spolupracuje s rodinou klienta v osobním kontaktu, informace podává citlivě, vlídně. Při jednání navozuje pocit jistoty a bezpečí.Respektuje kompetence rodiče a opatrovníka , popř. dalších blízkých osob, v komunikaci  a vztahu je jim oporou. Podporuje klientovo prožívání + vyjádření osobních pocitů a názorů.
  9. Pracovník dbá, aby svým jednáním a svými postoji nevyvolal u klienta negativní změny v chování – např.
  • Vnucování – chování pracovníka, které nerespektuje klientovo právo na výběr a svobodnou volbu. Nátlak na klienta, aby dělat to, co pracovník považuje za vhodné a praktičtější – např. ostříhání vlasů, typ oblečení ..atd-
  • Stigmatizace – izolace klientů ve vymezených prostorách domova nebo např. zamezení přístupu do obchodu, aby nezdržovali nebo tam nešlo mnoho osob. nebo např. podávání jídla odlišným způsobem než  jsou běžně zavedené postupy mezi lidmi.
  • Zastrašování- vyhrožování a vzbuzování strachu u klienta s cílem přimět ho k požadovanému jednání
  • Infantilizace – chování se k dospělým osobám s mentálním handicapem jako k dětem –používání zdrobnělin, používání pomůcek pro děti- nerozbitné hrnky, dětské časopisy..
  • Zneschopňování – bránění uživateli, aby využil své schopnosti, protože je při činnosti očekáváno možné riziko – např.polití se vodou při vaření čaje, delší čas při chůzi po schodech , apod.
  • Podvádění- klamání a oddalování nepříznivé zprávy, nebo snaha přimět klienta, aby splnil přání či očekávání pracovníka
  • Ignorování- mluvení o klientovi v jeho přítomnosti, pohybování se v soukromém prostoru klienta bez jeho vědomí či souhlasu, zasahování do jeho soukromého majetku-uklízet např. noční stolek, vyhazovat „nepotřebné věci“..atd..
  • Ponižování- připomínání klientovi jeho handicap, odlišnost, povinnost poslouchat či jinak zvýrazňovat jeho „nedostatečnost“

18. Pracovník neřeší v přítomnosti klientů problémy osobního, provozního a profesního charakteru.

19. Pracovník je loajální ve vztahu k poslání organizace, snaží se zabránit úniku informací, činnostem a jednáním, které by poškozovaly její dobré jméno.

20.Nepřípustné je rozhodovat o klientovi z pozice moci- tj. jakékoli nadřazenosti . Prioritou  pracovníka v pomáhající organizaci je zajišťování služeb a podpory  v souladu s požadavky a potřebami klienta. Pomoc je založena na vzájemném       lidském vztahu a respektu. Cílem je dosažení maximální možné samostatnosti klienta a jeho rovnocenné začleňování do společnosti

21.Pracovník si je vědom, že používání restriktivních opatření není běžnou součástí rovnocenného vztahu mezi lidmi a jejich použití je zcela výjimečné. Pro použití těchto metod jsou stanovena jasná pravidla, která vždy respektují lidská              práva. Pracovník nepoužívá restriktivní opatření dle svého uvážení, ale vždy po konzultaci s vedoucím pracovníkem, vedením domova, odborným personálem – pedagog, psycholog, psychiatr a dalšími zainteresovanými osobami – např.              rodič, opatrovník, osoba poskytující podporu..

Naplněním cíle je šťastný člověk . Šťastný člověk je bytost , která nemá  důležitější vlastnost, než pocit svobodné vůle………………

Rozum nám řekne, co máme pominout. Srdce nám však napoví, co udělat musíme…

 

Etický kodex Dům seniorů MB